Cukrové kytičky s křehoučkámi okvetními lístky a realistickým zbarvením jsou snad tím nejkrásnějším, co se dá na dort dát. Vyplatí se nad nimi strávit nějakou tu hodinku.
Ač vyrobené z jedlých surovin a stínované netoxickými barvami, klasifikovala bych je jako nejedlé. Ztužovače v hmotě na květiny, díky nimž lístečky krásně zatvrdnou, nechutnají zrovna nejlépe. Každý lístek má navíc v sobě drátek, jež jednotlivé části kytičky vyztuží a usnadní samotné sestavování. Kdo by navíc chtěl něco tak krásného sníst? Sama mám kytičky z vlastního svatebního dortu dodnes schované. Kytičky skladované v suchu a temnu vydrží opravdu hodně dlouho.
Celkové aranžmá je nutné předem promyslet, abyste náhodou nevytvořili například pět identických květin, které nepůjdou nijak přirozeně naaranžovat. Na dortu pak budou vypadat divně a nepřirozeně. Naopak mnohem přirozeněji bude vypadat, bude-li každá kytička trochu jiná a v jiném stádiu růstu. Poupátka, polorozvinuté a plně nakvetlé kytičky a rozmanité lístečky odpovídající druhu rostlin jsou proto nezbytností. V přírodě také nenajdete dvě vedle sebe roztoucí identické kytičky.
K docílení oslňující vazby se budou navíc hodit malé kvítečky jiného druhu, jimiž vyplníte případné malé mezery v aranžmá. Mně posloužily drobounké hortenzie s poupátky.
Na narůžovělý nádech bílé pivoňky a zelené lístečky jsem použila airbrush. Hortenzie jsem stínovala čtyřmi odstíny pudrových barev.
Už teď se těším, jakou další kytičku vyrobím.
Žádné komentáře:
Okomentovat